Dřevěné pažbičky na Crosman 1377

Krátké pumpovací vzduchovky od Crosmana bývaly pěkné kousky s kovovým závěrem a dřevěnými úchopy, dnes už reprezentovány pouze modely Benjamin. Tlak na zlevňování vedl k nahrazení dřeva hnusným plastem, v případě závěru pak nahrazení kovu špatně fungujícím plastem. Touto pochybnou filozofií vznikl prodejně úspěšný model "American Classic", polofukční zmetek legendární tím, že téměř nikdy nezůstane v původním stavu. Přitom mnohé z modifikací řádově převýší cenu základu.

Jako nezbytnost jsem v první řadě pořídil kovový závěr, protože ten původní neržel hlaveň v pevné pozici vůči mířidlům. Na nový závěr nesedělo hledí a bylo třeba vyrobit nové. Pak už nebylo daleko k myšlence pokračovat v úpravách a nahradit zbytek plastů dřevem.

Geniálně jednoduché střenky na Colt 1911 jsou destičky, kde stačí dodržet rozteč děr a přibližný tvar. Po zaoblení se dopasují jen spodní hrany, dva ovládací prvky a je hotovo. Střenky na Crosmanku jsou mnohem komplikovanější, je třeba frézování ve spodní straně, přesné umístění středové díry, spasování horní hrany a "zubu" vzadu (na šabloně označen B), po usazení pak přesné slícování tvaru s rámem. Složitý obrys dále vyžaduje trochu nápaditější tvarování úchopu, než prosté zaoblení. Nabízím jeden z možných 1377 postupů výroby v nic moc vybavené dílně.


Výchozí materiál, kmínek mladé třešně, je dostupný v kdejaké hromadě palivového dříví. Venku ležel pár let, doma tak dva měsíce. Larvy brouka Pytlíka řádily jen pod kůrou, dřevo je OK, na krajích jsou vidět nějaké testy moření a lakování. V případě, že máte jen syrové dřevo, je možné menší kousky během doby snad řádově v hodinách usušit opakovaným zahříváním v mikrovlnce. Na takto pracnou věc by to ale chtělo mít už zkušenosti s tímto postupem.

Pomocí sekerky a uběráku jsem klacky velmi hrubě upravil. Následuje protažení na mašině, která asi jako jediná není úplně běžnou součástí kutilské dílny. Hoblíkem, případně rašplí a šmirglem by to šlo taky, nebo prostě sehnat už hoblovaný materiál. Hranolek má cca 30mm, destička 12mm - pozor, pro "standardní" ruku by to chtělo víc (viz závěr).

Jeden dřívější pokus ztroskotal (kromě dodatečně objevených prasklin v materiálu) na tom, že jsem nejdříve udělal finální tvar a pak se pokoušel udělat vybrání pro uložení do rámu, což ruční frézkou prakticky nejde s rozumnou přesností. To už spíš namalovat rysky po boku a pižlat rašplí, dlátem atd. Lepší bude pořadí otočit.


Takže následuje první frézovaní, destičku jsem přišruboval a frézku vedu po hraně stolku. Šířka je potřeba taková, aby vyšlo na oblouček, co bude pod malíkem (na šabloně A), hloubka frézování je 3mm. Náčrtky jsou velmi přibližné. Tady jsem mimochodem udělal chybnou volbu strany - lícová měla být blíž k jádru, jednak by byla barevnější a s více lety, dále by pak díky přišrubování nemohlo dojít ke zkroucení. Takto se můžou okraje kroutit směrem ven... no, snad je dřevo dost suché.


Nyní budu potřebovat šablonku, která může být připravená dopředu. Podstatné jsou přesné hrany 1 a 2 a pozice šroubu 3. Plastová střenka využívá kolíku 4 pro fixaci proti pohybu. Dřevěná střenka bude dostatečně fixovaná hranou 1 a šroubem 3, takže kolíky 4 a 5 nemusí být zcela přesné a odvrtají se následně podstatně větším vrtákem. Zbytek šablony je přibližný s přesahem. Z hrany 1 by nebylo špatné nechat trčet "ucho" a v něm udělat kruh pro označení pojistky.


V prvním kreslení jsem pouze zarovnal hranu 1 s frézováním a načrtl horní hranu 2, podle které se destička uřeže. Plocha mezi spojnicí zoubků (naznačeno bledě modrou) a hranou 2 bude frézovaná.


Uřezané hrany jsem opět srovnal k hraně stolu, která znovu posloužila jako vodítko a vyfrézoval druhý krok. Přesnost úhlu zatím není kritická, pokud se šířka frézování udělá malinko větší.


V druhém kreslení je už třeba pracovat přesněji. Srovnat hranu 1, přechod výšek v bodě B a následně přesně zaznačit šroub 3 (přesněji nálitek s vnitřním závitem pro šroub). Bod B v případě nejistoty raději posunout milimetr dolů, případná nepřesnost se dá dodatečně korigovat pilníkem. Horní frézování mám záměrně širší, hrana 2 bude přecházet až na středovou trubku. Otazníkem označená je oblast pružiny, je třeba ji dodatečně "od oka" načrtnou nebo udělat pomocné otvory v rozích.


Hromady náčrtů a oprav náčrtů na hranolu předpažbí.


Vývojová fáze předpažbí. Zádlab pro páku pumpy se mi nechtělo frézovat, tak jsem jej odvrtal děrama vedle sebe ve stojanu a probral dlátem. Výsledek je nic moc. Stejně jsem to nakonec musel trochu poléčit frézkou a stejně se musel frézovat žlábek pro mírné "utopení" středové trubky.


První hrubá kompletace. Střenky mají vyvrtané otvory. Kolík 4 bych příště velkým průměrem vyřadil jako kolík 5. Na volně položené střence je vidět v horní hraně probrání kvůli středové trubce a lehké zadlábnutí na pružinu. Teď už vše sedí a následuje jen bezmotorové obrábění, kterým už (snad) nejde nic zásadního pokazit.

Masivní předpažbí sice dobře sedí v ruce, ale opticky mi pořád připadalo obézní, tak jsem piloval, piloval, až z toho vznikla loď :-) Střenky jsem přiložil, finální obrys nakreslil podle rámu, pilkou a rašplí opiloval dle čáry. Nakonec jsem je s průběžným přikládáním do rámu upravil pilníkem do stavu, kdy dokonale kopírují tvar rámu.


Dotvarováno, obroušeno a nachystáno na povrchovku. Na dotvarování bylo použito jen zcela běžné nářadí: polokulatá rašple, polokulatý a tenký kulatý pilník a různě hrubé šmirgly.


Tady je výsledek. Na nemořeném dřevě by sice hezky vynikly barevné žilky, ale světlé dřevo mi prostě k této pistoli nepasuje. Takže se dříví vykoupalo v louhu, ovocná dřeva obsahují látky, které reagují výrazným ztmavnutím: třešeň do červena, jabloň výrazně hnědá, bělové dřevo švestky do hnědooranžova... stačí experimentovat. Potom jsem jej důkladně opláchnul a lehce vykartáčoval, vysušil, přebrousil a totéž krátce ještě jednou. Finální úprava je napouštěcí olej.

Je tam ještě pár míst na vyčištění, možná velmi lehké přebroušení a opakované přejetí olejem. Z fotek to vypadá na happy end, nicméně realita je trochu jiná. Střenky jsou prostě příliš tenké a špatně se drží, dokonce i šroubky by to chtělo kratší, protože při dotažení se "potkají" v díře. Výchozí materiál byl příliš tenký a navíc jsem jej ještě moc probral, aby se udělalo výraznější "žebro" a spodní okraj. Takže v dohledné době si je zopakuji ze silnější destičky. Nicméně na postupu to nic nemění. Předpažbí mi vyhovuje, oproti původnímu se drží trochu lépe a při pumpování tolik neklape - to by šlo dále ještě utlumit nějakou gumovou nebo filcovou vložkou.

Dodatečně jsem našel jeden nedokončený popis výroby. Taky má nějaké šablonky, ale ten frézovací stolík posouvá možnosti i rychlost práce úplně jinam.